HISTORIE OBCE
První zmínky o obci jsou kolem r. 250 př.Kr., kdy zde pravděpodobně rýžovali zlato Keltové.
V 11. stol. je těžba zlata již písemně doložena, ovšem první písemná zmínka o obci pochází z roku 1412.
O dolování v blízkosti obce svědčí opuštěná důlní místa v údolí Kocáby. Počátkem 15. stol. byla pravděpodobně činnost v dolech ukončena.
Historie obce je také spojena s výrobou keramiky - byly zde nalezeny pozůstatky hrnčířské dílny z první poloviny 15. století.
V 19. století se obyvatelé kromě zemědělství věnovali také výrobě třísla pro koželuhy.
HISTORIE ZNAKU
Návrh znaku při absenci historické obecní pečeti počítá s vyjádřením zajímavé historické tradice někdejšího dolování zlata v oblasti říčky Kocáby, na které v nedávné minulosti navázaly sportovní aktivity v podobě mistrovství ČR a SR nebo mistrovství světa v rýžování zlata.
Děje se tak prostřednictvím heroldského figurálního motivu dvojice vlnitých břeven, který kromě polohy obce nad říčkou Kocábou připomíná rovněž tři historické mlýny na katastru obce, na něž odkazují i figury kosmo položených křížových mlýnských kypřic neboli, jinak řečeno, kypřicových křížů, přičemž křížový tvar kypřic připomíná současně tři kapličky na území obce, jakož i lečického rodáka Ladislava Sirového O.Cr., někdejšího velmistra řádu křížovníků s červenou hvězdou.
Kromě výše popsaných figur se pak v návrhu znaku objevuje ještě obecná figura koruny, která připomíná historickou vazbu vsi k panství Karlštejn.
